Diskriminace
Slovo diskriminace pochází z latinského výrazu discriminare, což v přesném překladu znamená rozlišovat.
My slovem diskriminace vyjadřujeme termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Diskriminace se dá rozdělit dle konkrétních znaků rozlišujících jednotlivé skupiny. Pak hovoříme o diskriminaci rasové, náboženské, věkové, sexuální orientace, aj.
Tyto druhy diskriminace jsou v moderních demokratických zemích považovány za nepřípustné a zpravidla je jejich zákaz pevně zakotven v zákonech a v mezinárodních úmluvách. V České republice diskriminaci zakazuje již Listina základních práv a svobod, ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dalších zákonech.
V právu se ovšem diskriminací nerozumí jakékoli rozlišování, nýbrž jen taková situace, kdy „právní řád určitého státu vytváří nerovnost ve výkonu subjektivních práv nebo povinností, avšak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností založenou právním řádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“. Rozlišování, které sleduje legitimní cíl a je přiměřené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací.
Typy
Zákaz diskriminace vychází z principu spravedlivého posuzování člověka, podle jeho osobních kvalit a schopností, nikoliv podle příslušnosti k určité skupině. Diskriminace není jen problémem menšin, ale všichni se můžeme stát obětí diskriminace. S diskriminací se můžeme sektat v různých životních situacích. Diskriminaci můžeme rozdělit na následující typy :
Přímá diskriminace
Podstatou přímé diskriminace je, že jednání s určitou osobou na základě určitého diskriminačního důvodu je méně příznivé než zacházení s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
Nepřímá diskriminace
Podstatou nepřímé diskriminace je jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. Za nepřímou diskriminaci nepovažujeme rozhodnutí, rozlišování nebo postup, při němž jsou určitá přiměřená omezení nezbytná k dosažení uvedeného cíle, nebo pokud u osob se zdravotním postižením je právnická nebo fyzická osoba povinna učinit vhodná opatření k odstranění nevýhod vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu.
Nepřímá diskriminace z důvodu zdravotního postižení
Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.
Některé důvody pro diskriminaci
rasa nebo etnický původ
náboženství nebo víra
národnost
pohlaví
věk
zdravotní postižení
sexuální orientace
politická příslušnost
Kdy a kde se diskriminace nejčastěji vyskytuje?
při hledání zaměstnání
v zaměstnání
v povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
sociální zabezpečení
přiznání a poskytování sociálních výhod
zdravotní péče
vzdělání
přístup ke zboží a službám
poskytování finančních půjček
při kritických společenských událostí
přístup k bydlení
